我正在尝试编写带有浮动图形的文档（类文章）。我发现文本环绕某些图形存在问题 - 正文覆盖了图形或标题的一部分。这些图形包含在 wrapfigure 环境中的文档中，但如果我使用 floatingfigure 环境，也会出现此问题。
有什么方法可以修复文本换行吗？
先感谢您。
完整示例。（它很长，但我还没有找到任何方法可以缩短它而不会让问题消失。）问题出现在第二张也是最后一张图片上。：
% třída dokumentu
\documentclass[10pt,hidelinks]{article} %hidelinks odstraňuje rámečky kolem referencí.
% použité balíčky
\usepackage[czech]{babel}
%\usepackage[T1]{fontenc}
\usepackage{a4wide}
\usepackage{amsmath}
\usepackage{svg}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[T1]{fontenc}
%Zmenšení okrajů
\addtolength{\oddsidemargin}{-9mm}
\addtolength{\evensidemargin}{.9mm}
\addtolength{\textwidth}{18mm}
\addtolength{\topmargin}{-19mm}
\addtolength{\textheight}{19mm}
\usepackage[
pdfencoding=auto,% or unicode
psdextra,bookmarks
]{hyperref}
\hypersetup{
pdfauthor={cnwun},
pdftitle={YYYY: XXXXX}
}
% Číslování kapitol
\usepackage{secdot}
\setcounter{section}{0}
\title{XXXXXXXX}
\author{YYYYYY}
\date{ZS 2019}
%Obrázky a jejich obtékání
\usepackage{graphicx}
\usepackage{wrapfig}
\usepackage{floatflt}
\begin{document}
Vazebná energie je
\begin{equation*}
\varepsilon_j=\frac{\Delta mc^2}{A},
\end{equation*}
kde $\varepsilon_j$ je vazebná energie na jeden nukleon a $A$ je nukleonové číslo. V periodické tabulce bývá hmotnost celého atomu a je lepší odečíst hmotnost elektronu. To není zcela triviální kvůli relativistickým efektům. Existují tabulky, kde je hmotnost jader, podobně by tomu mělo být v testu. Největší vazebnou energii má železo.
\begin{wrapfigure}{r}{0.5\textwidth}
\includegraphics[width=0.5\textwidth]{binding_energy.png}
\caption{Vazebná energie na jeden nukleon pro různé prvky}
\end{wrapfigure}
Radioaktivita. Becquerel (?) objevil že všechny nuklidy těžší než bismut jsou přirozeně radioaktivní. $\alpha$ je proud jader helia. $\beta$ je proud elektronů (pozitronů). $\gamma$ je elektromagnetické záření.
\begin{align*}
{}_{Z}^{A} X \rightarrow {}_{Z-2}^{A-4} Y+\alpha \\
{}_{Z}^{A} X \rightarrow {}_{Z+1}^{A} Y+\beta \\
{}_{Z}^{A} X \rightarrow {}_{Z}^{A} Y+\gamma
\end{align*}
Existují 4 různé rozpadové řady. To je kvůli tomu, že při $\alpha$ radioaktivitě se nukleonové číslo zmenšuje vždy oo 4. Celá situace se komplikuje Pauliho vylučovacím principem aplikovaným na spin částc.
lorrefcverkjeb hvcrhbvrej bkvsjbjksv kdwjbfbpwoejcoikwnccioncowcnckl
\subsection*{Elektronový obal}
\begin{wrapfigure}{r}{0.4\textwidth}
\includegraphics[width=0.4\textwidth]{quantum_skier.png}
\caption{Kvantový lyžař setkavší se s překážkou}
\end{wrapfigure}
Existuje korpuskulárně vlnová dualita. Volný elektron může mít libovolnou (tj. nekavntovanou energii). Takový elektron se dá popsat pomocí své kinetické energie $E_k=\frac{1}{2}mv^2$ a hybnosti $p=mv$. Vlnová podstata elektronu se například může projevit při difrakci. Proto se zavádí de Broglieho vlna:
\begin{equation}
p=mv = \frac{h}{\lambda}
\end{equation}
Ve chvíli, kdy elektron spadne do potenciálové jámy atomového jádra začne být jeho energie kvantována. Planetární model nefunguje, protože kdyby se elektron pohyboval v magnetickém poli kolem jádra, tak by vyzařoval energii a spadl do jádra. Niels Bohr přišel na to, že elektrony mohou nabývat jen určitých energií.
Elektron je tedy jakási stojatá vlna. Jako taková může mít v sobě ukryty vyšší harmonické frekvence. Elektron se popisuje Schrödingerovou rovnicí:
\begin{align}
\hat{H}\psi_i=E_i \psi_i\\
\psi_i\longleftrightarrow E_i \nonumber
\end{align}
$\hat{H}$ je operátor pracující s vlnovou funkcí (něco jako druhá derivace) $\psi_i$ (někdy $\phi_i$). $i$ odpovídá různým harmonickým vlnám.
\begin{wrapfigure}{R}{0.43\textwidth}
\includegraphics[width=0.41\textwidth]{aufbau_principle.png}
\caption{Výstavbový princip porovnává energie jednotlivých orbitalů.}
\label{Hundt}
\end{wrapfigure}
Podle toho se třídí vazby. Kovalentní vazbu lze popsat molekulovými orbitaly. Iontovou vazbu stačí popisovat atomovými orbitaly, neboť si celý elektronový pár bere jede jeden z účastníků vazby. Při kovové vazbě elektrony tvoří elektronový plyn. Koordinačně kovalentní vazba je taková, ve které celý pár poskytuje pouze jeden partner.
Kromě těchto existují ještě různé slabé vazby, které nalézají uplatnění hlavně v mezimolekulárních interakcích. Vodíková vazba se realizuje mezi vodíkem a volným párem elktronů elektronegativního prvku.
29. 10. přednáška nebude.
\section{Reakční kinetika}
Pro reakci $aA+bB+cC\rightarrow dD$ je reakční rychlost definována jako:
\begin{equation}
v=\frac{1}{a}\cdot\frac{d\left[ A\right]}{dt}
\end{equation}
Tato závisí na koncentraci reagentů:
\begin{equation}
v=k\cdot\left[A\right]^\alpha\left[B\right]^\beta\left[C\right]^\gamma
\label{rychl_konc}
\end{equation}
MEZERAMEZERAMEZERA
\begin{wrapfigure}{R}{0.45\textwidth}
\includegraphics[width=0.41\textwidth]{Arrhenius_Plot.png}
\caption{Linearisace Arrheniovy rovnice podle rovnice \ref{Arr_lin}.}
\label{Arr_lin_plot}
\end{wrapfigure}
Reakční rychlost také ovlivňuje teplota. Výzkumem jejího vlivu se zabýval Arrhenius. Teplota ovlivňuje $k$ v rovnici \ref{rychl_konc}. Arrhenius odvodil následující rovnici:
\begin{equation}
k=A\cdot e^{-\frac{E_A}{RT}},
\end{equation}
kde $R$ je molární plynová konstanta, $E_A$ je aktivační energie (energie potřebná na rozrušení starých vazeb). Tato rovnice se dá linearizovat:
\begin{equation}
ln k = ln A-\frac{E_A}{RT}
\label{Arr_lin}
\end{equation}
Dá se to vynést do grafu $ln k \sim \frac{1}{T}$ (viz obrázek \ref{Arr_lin_plot}). Při nulové hodnotě $\frac{1}{T}$ lze odečíst hodnotu $lnA$.
Vysvětlení rovnice spočívá ve srážkové teorii. Lze popsat rozdělení energií srážek částic. Platí, že:
\begin{equation}
P\left( E>E_A\right) =e^{-\frac{E_A}{RT}}.
\end{equation}
Pro teoretickou velikost $k$ platí:
\begin{equation}
k=Z\cdot e^{-\frac{E_A}{RT}}.
\end{equation}
Často je $Z=A$, pokud je ale $A<Z$, tak jde obvykle o vliv sterických faktorů. Zavádí se proto sterický faktor $P \left( P<1\right) $ zohledňující pravděpodobnost správného natočení částic:
\begin{equation}
k=P\cdot Z\cdot e^{-\frac{E_A}{RT}}.
\end{equation}
Aktivační energie zjištěná experimentem je vždycky menší než ta odvozená ze srážkové teorie. Proto se zavádí teorie aktivovaného komplexu. Při vzniku nových vazeb se totiž část energie uvolní nazpět.
Kromě koncentrace a teploty rychlost konkrétní reakce ovlivňuje přítomnost katalyzátoru. Katalyzátor se reakce (př. $A+B\rightarrow AB$) zdálivě neúčastní:
\end{document}
以下是不可编译的示例：
第一个例子：
kde $\varepsilon_j$ je vazebná energie na jeden nukleon a $A$ je nukleonové číslo. V periodické tabulce bývá hmotnost celého atomu a je lepší odečíst hmotnost elektronu. To není zcela triviální kvůli relativistickým efektům. Existují tabulky, kde je hmotnost jader, podobně by tomu mělo být v testu. Největší vazebnou energii má železo.
\begin{wrapfigure}{r}{0.5\textwidth}
\includegraphics[width=0.5\textwidth]{binding_energy.png}
\caption{Vazebná energie na jeden nukleon pro různé prvky}
\end{wrapfigure}
Radioaktivita. Becquerel (?) objevil že všechny nuklidy těžší než bismut jsou přirozeně radioaktivní. $\alpha$ je proud jader helia. $\beta$ je proud elektronů (pozitronů). $\gamma$ je elektromagnetické záření.
\begin{align*}
{}_{Z}^{A} X \rightarrow {}_{Z-2}^{A-4} Y+\alpha \\
{}_{Z}^{A} X \rightarrow {}_{Z+1}^{A} Y+\beta \\
{}_{Z}^{A} X \rightarrow {}_{Z}^{A} Y+\gamma
\end{align*}
Existují 4 různé rozpadové řady. To je kvůli tomu, že při $\alpha$ radioaktivitě se nukleonové číslo zmenšuje vždy oo 4. Celá situace se komplikuje Pauliho vylučovacím principem aplikovaným na spin částc.
\subsection*{Elektronový obal}
\begin{floatingfigure}[r]{0.4\textwidth}
\includegraphics[width=0.4\textwidth]{quantum_skier.png}
\caption{Kvantový lyžař setkavší se s překážkou}
\end{floatingfigure}
Existuje korpuskulárně vlnová dualita. Volný elektron může mít libovolnou (tj. nekavntovanou energii). Takový elektron se dá popsat pomocí své kinetické energie $E_k=\frac{1}{2}mv^2$ a hybnosti $p=mv$. Vlnová podstata elektronu se například může projevit při difrakci. Proto se zavádí de Broglieho vlna:
\begin{equation}
p=mv = \frac{h}{\lambda}
\end{equation}
Ve chvíli, kdy elektron spadne do potenciálové jámy atomového jádra začne být jeho energie kvantována. Planetární model nefunguje, protože kdyby se elektron pohyboval v magnetickém poli kolem jádra, tak by vyzařoval energii a spadl do jádra. Niels Bohr přišel na to, že elektrony mohou nabývat jen určitých energií.
Elektron je tedy jakási stojatá vlna. Jako taková může mít v sobě ukryty vyšší harmonické frekvence. Elektron se popisuje Schrödingerovou rovnicí:
\begin{align}
\hat{H}\psi_i=E_i \psi_i\\
\psi_i\longleftrightarrow E_i \nonumber
\end{align}
$\hat{H}$ je operátor pracující s vlnovou funkcí (něco jako druhá derivace) $\psi_i$ (někdy $\phi_i$). $i$ odpovídá různým harmonickým vlnám.
第二个例子：
\begin{wrapfigure}{R}{0.45\textwidth}
\includegraphics[width=0.41\textwidth]{Arrhenius_Plot.png}
\caption{Linearisace Arrheniovy rovnice podle rovnice \ref{Arr_lin}.}
\label{Arr_lin_plot}
\end{wrapfigure}
Reakční rychlost také ovlivňuje teplota. Výzkumem jejího vlivu se zabýval Arrhenius. Teplota ovlivňuje $k$ v rovnici \ref{rychl_konc}. Arrhenius odvodil následující rovnici:
\begin{equation}
k=A\cdot e^{-\frac{E_A}{RT}},
\end{equation}
kde $R$ je molární plynová konstanta, $E_A$ je aktivační energie (energie potřebná na rozrušení starých vazeb). Tato rovnice se dá linearizovat:
\begin{equation}
ln k = ln A-\frac{E_A}{RT}
\label{Arr_lin}
\end{equation}
Dá se to vynést do grafu $ln k \sim \frac{1}{T}$ (viz obrázek \ref{Arr_lin_plot}). Při nulové hodnotě $\frac{1}{T}$ lze odečíst hodnotu $lnA$.
Vysvětlení rovnice spočívá ve srážkové teorii. Lze popsat rozdělení energií srážek částic. Platí, že:
\begin{equation}
P\left( E>E_A\right) =e^{-\frac{E_A}{RT}}.
\end{equation}
Pro teoretickou velikost $k$ platí:
\begin{equation}
k=Z\cdot e^{-\frac{E_A}{RT}}.
\end{equation}
Často je $Z=A$, pokud je ale $A<Z$, tak jde obvykle o vliv sterických faktorů. Zavádí se proto sterický faktor $P \left( P<1\right) $ zohledňující pravděpodobnost správného natočení částic:
\begin{equation}
k=P\cdot Z\cdot e^{-\frac{E_A}{RT}}.
\end{equation}
Aktivační energie zjištěná experimentem je vždycky menší než ta odvozená ze srážkové teorie. Proto se zavádí teorie aktivovaného komplexu. Při vzniku nových vazeb se totiž část energie uvolní nazpět.
答案1
我认为这很容易使用：
\begin{wrapfigure}[22]{r}{0.45\textwidth}
% 22 is the number of lines you want this environment to be
% insert all the figures
\end{wrapfigure}